Rozdíly mezi narcistickou a hraniční matkou
Porucha osobnosti matky může zanechat trvalé jizvy na psychice dítěte. Chápání rozdílů mezi narcistickou a hraniční matkou je klíčové pro pochopení vlastního vztahu a nalezení cest k uzdravení.
Narcistická matka
Narcistická matka je často poháněna potřebou být vnímána jako výjimečná. Její pocit výjimečnosti je způsob, jak vyrovnat se s vnitřním pocitem bezcennosti, který v sobě skrývá. Tito lidé často hledají vnější potvrzení své hodnoty, protože cítí, že jim vnitřní zdroje scházejí. Narcistická matka se s dcerou nebo synem často identifikuje, jako by byli prodloužením její vlastní osoby, což může vést k tomu, že dítě nemá prostor pro vlastní identitu.
Hlavní rysy narcistické matky
- Potřeba být vnímána jako výjimečná
- Nedostatek empatického vztahu k dítěti
- Identifikace s dítětem jako s prodloužením sebe sama
Hraniční matka
Hraniční matka často bojuje s intenzivními emočními výkyvy. Má hluboký strach z odmítnutí a opuštění a často je extrémně dotěrná vůči svým dětem. Tyto matky můžou mít traumatické zázemí, které ovlivnilo jejich schopnost vyrovnat se s emocionálními výzvami mateřství.
Hlavní rysy hraniční matky
- Intenzivní emoční výkyvy
- Strach z odmítnutí a opuštění
- Extrémní dotěrnost
Tabulka srovnání narcistické a hraniční matky:
Rys | Narcistická matka | Hraniční matka |
Základní emoční stav | Pocit výjimečnosti a bezcennosti | Strach z opuštění, intenzivní emoční výkyvy |
Vztah k dítěti | Vnímá dítě jako prodloužení sebe sama | Dotěrnost, obavy z odmítnutí |
Výchova dítěte | Snaží se dosáhnout vlastní dokonalosti prostřednictvím dítěte | Bojí se opustit dítě, často je přehnaně ochranářská |
Původní trauma | Nedostatek pozitivního zrcadlení v dětství | Traumatické zážitky v dětství |
Jak narcistická, tak hraniční matka mají problémy, které často mají kořeny v jejich vlastním dětství. Ačkoli mohou způsobit bolest a zmatky svým dětem, mnohé z nich také samy trpí. Pochopení tohoto může být prvním krokem k uzdravení a nalezení cest k lepšímu vztahu s nimi. Tím však nemyslím, že byste je měli litovat, protože trpí, a cítit vinu za to, že trpí.
Nejste odpovědní za to, jak si vybrali žít a vnímat svět.