Jsem obětí narcistického zneužívání

Dokážete nahlas vyslovit tuto větu: "Jsem obětí narcistického zneužívání."?

Když si to poprvé přiznáte, tak vás zaplaví pocit zrady, studu a zoufalství. Můžete mít pocit, že jste přišlo o kus života, který jste strávili jako narcistická zásobárna.

Protože narcisté oscilují mezi rolí oběti a trýznitele, může tato oscilace jejich obětem způsobit kognitivní disonanci. Přestože jste to vy, kdo je zneužíván, jste to vy, kdo cítí vinu, pocit povinnosti a stud. Většině lidí je jasné, že vina by měla patřit zneužívajícímu partnerovi, ale to není možné, když je narcista. On ze svých selhání viní všechny kromě sebe a kdyby se náhodou přišlo na to, že skutečně selhal, tak jen díky ostatním, jelikož ho manipulovali, zneužívali a dohnali k tomuto selhání.

Dokud si neuvědomíte, že jste zneužíváni narcistou, tak si nepřipustíte, že jste obětí narcismu.

Z fáze oběti vede jen jedna cesta, a to bojovat jako o život a jednou provždy obhájit svou pravdu. Vzdělávejte se! Až se naučíte slovník, který vysvětluje, co se dělo, budete schopni zbavit se pocitu viny a začít s procesem uzdravování.

Někdy se stane, že vedlejším efektem studování vědy o narcismu si položíte otázku: "Jak poznám, že i já nejsem narcistka/narcista?"

Poslechněte si náš podcast a věřím, že pochopíte, proč mohu s ledovým klidem říct - NEJSTE.