Porozumění narcistickému spektru

Narcismus je komplexní psychologický konstrukt, který zahrnuje celou řadu chování a rysů. Narcistické spektrum v sobě zahrnuje různé formy narcismu, od otevřeně grandiózních typů až po jemnější, zranitelné projevy. Pochopení tohoto spektra je zásadní pro pochopení toho, jak se různé formy narcistického chování projevují u jednotlivců a jaký mají dopad na jejich vztahy a společnost jako celek.

Narcismus, původně definovaný psychoanalytikem Sigmundem Freudem, vzniká na základě kombinace osobnostních rysů a vrozených psychologických mechanismů. Freudova konceptualizace spojovala narcismus se sebeláskou; touhou po obdivu a potvrzení, což poukazuje na nerovnováhu mezi sebepojetím a mezilidskými vztahy. Probíhající výzkum tento koncept nadále rozvíjí a osvětluje mnohostrannou povahu narcismu, čímž podporuje jeho celistvější chápání. Namísto toho, aby byl narcismus považován pouze za klinickou poruchu, je nyní uznáván jako reakce na společenská očekávání, vývoj a evoluci.

Význam pochopení narcistického spektra spočívá v rozpoznání jeho rozmanitých projevů. Někteří jedinci mohou vykazovat vysokou míru sebevědomí a sebeprosazení, zatímco jiní mohou mít problémy se sebeúctou a zranitelností, které mohou vést k obrannému nebo manipulativnímu chování. Identifikace toho, kam jedinci v tomto spektru spadají, může umožnit lepší mezilidskou dynamiku, terapeutické přístupy a podpořit zdravější vztahy tím, že zvýší informovanost a empatii mezi jedinci postiženými těmito rysy.

Charakteristiky a rysy narcismu

Narcismus se vyznačuje charakteristickým souborem rysů, které vytvářejí specifický psychologický profil. Pochopení těchto charakteristik může ostatním pomoci identifikovat narcistické tendence u jednotlivců, což může mít zásadní význam jak pro osobní interakce, tak pro profesní prostředí. Mezi charakteristické rysy narcismu patří přehnaný pocit vlastní důležitosti, zaujetí úspěchem, mocí a krásou a silná touha po obdivu druhých.

Jedinci s narcistickými rysy mohou také vykazovat nedostatek empatie, což jim ztěžuje skutečné citové propojení s ostatními. Tato neschopnost empatie často vede k vykořisťovatelským vztahům, protože narcističtí jedinci mohou manipulovat s druhými nebo je využívat ve svůj prospěch bez výčitek svědomí. Další klíčovou charakteristikou je tendence reagovat agresivně nebo defenzivně, když je zpochybněn jejich pocit nadřazenosti. Tato křehkost pod fasádou sebedůvěry je často rozhodujícím faktorem pro pochopení narcistického spektra.

Kromě toho se narcismus může projevovat také výrazným chováním, jako je velkohubost, oprávněnost a intenzivní potřeba potvrzení. Grandiozita se může projevovat jako vychloubání nebo silné přesvědčení o výjimečnosti a zasloužení si zvláštního zacházení. Jedinci s narcistickými rysy mohou často monopolizovat konverzaci, řídit interakce tak, aby se soustředily na ně samotné, a neuznávat přínos a pocity druhých. Rozpoznání těchto rysů je zásadní pro pochopení toho, jak narcismus ovlivňuje mezilidské vztahy a každodenní interakce.

Psychologie narcistického chování

Kořeny narcistického chování lze často vysledovat v konkrétních psychologických rámcích. Psychoanalytické teorie naznačují, že narcismus vzniká z nevyřešených konfliktů mezi vlastní hodnotou a vnějším potvrzením. Tito jedinci se mohli v průběhu formativních let setkat s nadměrnou kritikou nebo nerealistickou chválou, což vedlo k obrannému mechanismu, kdy přehnaný sebeobraz slouží jako nárazník proti zranitelnosti nebo selhání.

Kognitivně-behaviorální teorie také objasňují narcistické chování tím, že se zaměřují na to, jak myšlenky a přesvědčení formují jednání. Narcističtí jedinci mohou být přesvědčeni, že jsou nadřazeni ostatním, což ospravedlňuje jejich chování a vytváří cyklus hledání potvrzení. Často tíhnou k prostředí, které jejich světonázor posiluje, což jejich narcistické chování dále upevňuje.

Kromě toho hraje při podpoře narcistického chování zásadní roli sociální kontext. Společenské trendy, které zdůrazňují individuální úspěch, úspěch a vzhled, mohou posilovat narcistické rysy. V kulturách, které oslavují sebeprosazování a budování osobní značky, si mohou jedinci osvojit narcistické postoje, což vede k rozšířeným projevům takového chování. Průzkumy a studie naznačují nárůst narcistických tendencí, zejména u mladších generací, které se pohybují ve společnosti nasycené sociálními médii a digitálními platformami propagujícími kultivovaný sebeobraz.

Typy narcismu: Zranitelnost versus grandiózní narcisismus.

Narcismus lze obecně rozdělit na dva základní typy: grandiózní a zranitelný narcismus. Pochopení rozdílů mezi těmito dvěma formami je zásadní pro rozpoznání toho, jak se projevují v chování a jak ovlivňují mezilidské vztahy.

Grandiózní narcismus je typický zjevným chováním, jako je nadměrné sebevědomí, vychloubání a silná touha po dominanci a obdivu. Jedinci projevující grandiózní rysy často vykazují rysy šarmu, charismatu a jsou zdatní v přesvědčování druhých. Tento typ má tendenci prospívat v situacích, kdy lze snadno dosáhnout jejich potřeby potvrzení, a často projevuje malý zájem o pocity svého okolí. Jejich sebepojetí je obvykle nadsazené, což často vede k nerealistickým očekáváním ohledně vztahů a výsledků.

Na druhé straně zranitelný narcismus představuje introvertnější a defenzivnější profil. Jedinci se zranitelnými rysy mohou oscilovat mezi pocity velkoleposti a hluboké nejistoty. Často se u nich projevuje chování spojené s úzkostí a strachem z nedostatečnosti, což je vede k ochraně jejich křehkého sebepojetí. I když mohou stále hledat potvrzení, jejich přístup je často rafinovanější a projevuje se u nich sklon k sebelítosti nebo pasivně agresivnímu chování, když se cítí přehlíženi nebo nedoceněni.

Rozlišení mezi těmito dvěma typy může významně ovlivnit to, jak narcistické chování ovlivňuje vztahy a sociální dynamiku. Například lidé s grandiózním narcismem mohou dominovat v rozhovorech a společenském prostředí, zatímco lidé se zranitelným narcismem se mohou stáhnout nebo hledat ujištění, což vede k různým problémům v osobním a profesním kontextu.

Dopad narcismu na vztahy

Narcismus může výrazně ovlivnit mezilidské vztahy, což často vede k dysfunkci a citovým sporům. Pochopení toho, jak se tyto rysy projevují, může nabídnout vhled do problémů, kterým čelí jak narcistické osoby, tak osoby v jejich okolí.

Jedním z hlavních způsobů, jak narcismus narušuje vztahy, je nedostatek empatie. Narcističtí jedinci mají často problém pochopit pocity druhých nebo se o ně zajímat, což vede ke konfliktům a nelibosti. Jejich sebestředný pohled má tendenci zastiňovat potřeby a přání jejich partnerů, přátel nebo kolegů, čímž tlačí ostatní do rolí podpory bez jistoty vzájemnosti. V důsledku toho mohou jedinci, kteří s narcisty komunikují, zažívat pocity zanedbávání a frustrace, což často vede k tomu, že se vztahy časem zhorší.

Narcismus může také vést k manipulativnímu chování, které dále komplikuje mezilidskou dynamiku. Narcisté se mohou uchýlit k taktice gaslighting, která spočívá v tom, že ve snaze udržet si kontrolu nad druhými zpochybňují jejich vnímání, pocity nebo přesvědčení. Tato manipulace často destabilizuje vztahy a vytváří prostředí nejistoty a nedůvěry. Jedinci postižení takovým chováním mohou mít problémy se sebeúctou a smyslem pro realitu, což může zanechat dlouhodobé emocionální jizvy.

Vztahy s narcisty mohou být navíc často poznamenány cykly idealizace a devalvace. V počátečních fázích může narcistický jedinec zahrnovat svého partnera náklonností a lichotkami, ale nakonec přejde ke kritice a přehlížení, protože vnímá vnímané nedostatky. Tento vzorec může u zúčastněných vyvolat emocionální kolotoče, které vedou ke zmatku a trápení. Pochopení této dynamiky je základním krokem k rozpoznání širších důsledků narcismu na osobní vztahy.

Narcismus v různých věkových skupinách

Narcismus není statický, ale vyvíjí se v průběhu různých životních etap. Pochopení toho, jak se narcistické rysy projevují v různých věkových skupinách, umožňuje diferencovaně zkoumat vzorce chování v průběhu celého života. Studie naznačují, že narcistické chování se může objevit brzy a projevovat se různě v závislosti na vývojových fázích.

Například v období dospívání může zvýšená péče o sebe a citlivost na vnější potvrzení podporovat narcistické rysy. Dospívající se mohou více zaměřit na svůj společenský vzhled a na to, jak je vnímají vrstevníci, a často usilují o prominentnost nebo popularitu. Platformy sociálních médií tento aspekt ještě zhoršují, protože poskytují možnost prezentovat vlastní identitu a sbírat potvrzení, což může posilovat narcistické chování. Hledání identity v této klíčové fázi může ve spojení s vlivy vrstevníků snadno přerůst ve zvýšený narcismus.

Při přechodu do dospělosti se narcismus může projevit i v profesním prostředí. Mladí profesionálové mohou klást obrovský důraz na osobní značku a úspěch, často na úkor týmové práce nebo spolupráce. Toto zaměření může vést k soutěživosti na pracovišti, která staví kolegy proti sobě, což podporuje prostředí, které může zvýraznit narcistické rysy, jako je ctižádostivost a sebeprosazování.

U starších věkových skupin se narcistické rysy mohou projevovat odlišně. Zatímco někteří jedinci mohou přejít k reflexivnějšímu pohledu, jiní se často více utvrzují ve své vlastní důležitosti. Stále více důkazů ukazuje na nárůst narcistických tendencí u starších dospělých, které jsou částečně poháněny pocity oprávněnosti, nahromaděným statusem nebo oslabenými vztahy. To posiluje skutečnost, že narcismus není pouze klinickým problémem, ale širším společenským jevem, který se může měnit s věkem a kontextem.

Kulturní vlivy na narcistické tendence

Kultura hraje při utváření projevů narcistického chování zásadní roli. Zatímco některé kultury mohou pěstovat narcistické rysy prostřednictvím hodnot individualismu a soutěživosti, jiné mohou podporovat rovnostářství a kolektivismus, které mohou narcistické tendence potlačovat. Hlubší zkoumání odhaluje, jak různé kulturní normy ovlivňují výskyt a přijímání narcistického chování.

V individualistických společnostech - převážně v západních kulturách - jsou vysoce ceněny hodnoty autonomie, samostatnosti a osobního úspěchu. Tyto kulturní podmínky mohou podporovat prostředí, v němž je podporováno asertivní sebeprosazování, což může vést ke vzniku nebo zesílení narcistických tendencí. Jedinci se často dopouštějí chování, jako je sebeprosazování nebo zobrazování na sociálních sítích, aby získali obdiv a uznání. Implicitní kulturní sdělení spojená s úspěchem a sebeprosazováním mohou tyto rysy posilovat.

Naopak kolektivistické kultury - často se vyskytující v asijských a některých afrických komunitách - mají tendenci zdůrazňovat skupinovou harmonii, vzájemnou závislost a respekt k autoritám. Zde mohou jedinci méně často projevovat zjevné narcistické chování, protože takové rysy by mohly být vnímány jako společensky nežádoucí nebo neuctivé. Spíše než podporu osobního úspěchu tyto kultury často upřednostňují blaho skupiny, což může potlačovat zjevné projevy narcismu.

Nicméně i v těchto kolektivistických kulturách vedla globalizace a působení západních ideálů ke znatelnému nárůstu narcistického chování. Pronikání sociálních médií a globální konzumní kultury může podporovat individualistické tendence, což ukazuje proměnlivou povahu kulturních vlivů. Vzhledem k tomu, že se kultury prolínají a přizpůsobují, je pro komplexní psychologický výzkum zásadní pochopit, jak je narcismus touto dynamikou utvářen a jak k ní přispívá.

Hodnocení narcismu: Nástroje a metody

Hodnocení narcismu zahrnuje použití různých metod a nástrojů, které mohou komplexně měřit jeho přítomnost u jednotlivců. Psychologové a výzkumníci vyvinuli několik hodnocení, která umožňují přesně měřit narcistické chování a rysy. Mezi tyto nástroje patří dotazníky pro sebehodnocení, rozhovory a pozorovací hodnocení, jejichž cílem je poskytnout údaje podrobně popisující rozsah a dopad narcismu.

Jedním z významných nástrojů pro hodnocení narcismu je Narcistický osobnostní inventář (Narcissistic Personality Inventory, NPI), který se skládá z několika výroků, na něž jednotlivci odpovídají ohledně svých osobnostních charakteristik. NPI je široce používán v psychologickém výzkumu a umožňuje měřené hodnocení grandiózních aspektů narcismu. Respondenti obvykle vybírají výroky, které odpovídají jejich sebepojetí, což na základě jejich odpovědí pomáhá formulovat profil narcismu.

Kromě sebeposuzovacích opatření mohou kliničtí lékaři používat také strukturované rozhovory, aby hlouběji pronikli do osobnostních rysů jedince. Tyto rozhovory mohou poskytnout vhled do vztahů, mechanismů zvládání a vzorců chování dané osoby, které přispívají k narcistickým tendencím. Taková kvalitativní opatření mohou zachytit složitější vyprávění, která by kvantitativní hodnocení mohla přehlédnout.

Kromě toho hrají při posuzování narcismu zásadní roli také observační metody. Spoléhání se na pozorování třetích stran může poskytnout cenné poznatky o tom, jak se jedinci pohybují ve svém sociálním prostředí a vztazích. Tento mnohostranný přístup nejenže zachycuje podstatu narcismu z různých úhlů pohledu, ale také umožňuje vyvozovat informované závěry, které mohou být vodítkem pro další výzkum a terapeutické intervence.

Narcismus: Diagnostika a možnosti léčby

Diagnostiku narcistické poruchy osobnosti (NPD) obvykle provádějí kvalifikovaní odborníci na duševní zdraví na základě kritérií uvedených v diagnostických příručkách, jako je například DSM-5. Identifikace NPD zahrnuje pozorování přetrvávajících vzorců grandióznosti, citlivosti na kritiku a nedostatku empatie. Přesná diagnóza však může být složitá. Mnoho jedinců s narcistickými rysy nemusí své chování rozpoznat jako problematické, což komplikuje snahu kliniků o účinnou diagnostiku poruchy.

Možnosti léčby narcismu jsou stejně rozmanité jako jeho projevy. Terapeutické přístupy často zahrnují terapii rozhovorem, při níž jedinci v bezpečném prostředí řeší své problémy s identitou a mezilidskými vztahy. Běžně se používá kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která pomáhá jedincům identifikovat základní přesvědčení, jež formují jejich narcistické chování, a umožňuje jim nahradit maladaptivní myšlenkové vzorce zdravějšími. Cílem těchto terapeutických intervencí je podpořit lepší porozumění sobě samému a způsobům, jak empaticky jednat s druhými.

V některých případech může být prospěšná také skupinová terapie, která podporuje interakce, jež jednotlivce vystavují různým perspektivám. Toto vystavení může narcistickým jedincům pomoci pochopit jejich vliv na ostatní a podnítit rozvoj opravdovějších vztahů. Kromě toho může zapojení do výcviku založeného na dovednostech v oblasti emoční inteligence vybavit jedince nástroji k posílení jejich vztahů a emočního uvědomění.

Léčba narcismu je však spojena s problémy. Jedinci s narcistickými rysy se mohou bránit terapii kvůli své obranné povaze a nedostatečnému rozpoznání svého chování jako problematického. Navázání vztahu a důvěry v rámci terapeutického vztahu se stává klíčovým pro účinné intervence zaměřené na narcistické rysy a podporu osobního růstu.

Společenské důsledky rozšířeného narcismu

Rostoucí výskyt narcistických rysů ve společnosti vyvolává značné obavy z jeho širších důsledků. Vzhledem k tomu, že narcismus je v souladu s kulturními narativy zdůrazňujícími individuální úspěch, soutěživost a sebeprosazování, může dojít ke změnám hodnot a chování celých komunit. Tato kulturní kalibrace často ovlivňuje sociální soudržnost, úroveň empatie a mezilidské vztahy.

Jednou z významných obav je potenciální oslabení ducha komunity. V prostředí, kde vlastní zájem převažuje nad kolektivním blahobytem, mohou komunitní vazby slábnout. Jakmile se jednotlivci začnou více soustředit na osobní úspěch, sociální struktura, která podporuje podporu a spolupráci, se začne tříštit. Tato eroze může vést ke zvýšené soutěživosti, vyhoření a izolaci, protože lidé sledují své individuální cíle bez ohledu na zdraví a blaho komunity.

V době, která je přesycena sociálními médii, se navíc přehnaná sebeprezentace často stává normou. Zobrazování upravených životů a úspěchů může podporovat kulturu srovnávání, což dále posiluje narcistické chování. Jak se jednotlivci snaží držet krok s těmito idealizovanými reprezentacemi, může narůstat úzkost a nespokojenost, což vede ke zranitelnosti a zvýšenému pocitu nedostatečnosti uprostřed snahy o uznání.

Společenské důsledky se vztahují i na pracoviště, kde narcistické vedení může vést ke škodlivému prostředí. Vedoucí pracovníci s narcistickými rysy mohou přehlížet hodnotu spolupráce a upřednostňovat kulturu zaměřenou na osobní oslavu a hodnocení. Taková dynamika může bránit soudržnosti týmu a v konečném důsledku ovlivnit produktivitu a morálku zaměstnanců.

Zmírnění účinků narcismu v osobním a profesním prostředí

Zmírnění účinků narcismu vyžaduje mnohostranný přístup napříč osobními a profesními oblastmi. V osobních vztazích může podpora otevřené komunikace, důraz na empatii a pěstování emoční inteligence vytvořit příznivé prostředí, které narcistické tendence zpochybní. Stanovením hranic a podporou důležitosti vzájemného respektu mohou jednotlivci efektivněji zvládat vztahy s narcistickými jedinci.

V pracovním prostředí může vytvoření kultury zpětné vazby a spolupráce pomoci snížit dopady narcistického chování. Zavedení pravidelných kontrol, hodnocení týmové dynamiky a podpora týmového ducha mohou působit proti škodlivým narcistickým rysům a podporovat zdravější kulturu na pracovišti. Podpora vedení, které upřednostňuje empatii a vzájemnou propojenost, může také posunout organizační dynamiku od sebeprosazujících praktik k systémům, které oceňují společné úsilí.

Kromě toho mohou iniciativy zaměřené na sebeuvědomění jednotlivců posílit odolnost vůči narcistickému chování. Školení o emoční inteligenci a podpora povědomí o duševním zdraví mohou jednotlivcům umožnit rozpoznat a zvládat narcistické rysy - jak u sebe, tak u ostatních. Péčí o inkluzivní a chápavé prostředí se může profesní i osobní dynamika vyvíjet ve zdravější, empatičtější kontexty.

Využití technologií k hydrataci sociálních vazeb prostřednictvím týmových cvičení nebo virtuálních platforem může navíc podpořit pozitivní interakce. Podpora socializace a angažovanosti v rámci komunit zvyšuje porozumění a toleranci, snižuje narcistické tendence a podporuje kolektivní identitu zaměřenou na posilování podpory mezi jednotlivci.

Budoucí směry výzkumu v oblasti narcistických studií

Vzhledem k tomu, že se zkoumání narcismu nadále vyvíjí, je třeba věnovat pozornost několika oblastem, které si zaslouží další výzkum. Hloubkové longitudinální studie zkoumající vývojová stadia narcismu by mohly nabídnout cenné poznatky o tom, jak se narcistické rysy objevují nebo zesilují v průběhu času. Pochopení těchto trajektorií může významně přispět k preventivním opatřením a včasným zásahům proti potenciálním negativním důsledkům spojeným s narcistickým chováním.

Srovnání narcismu napříč kulturami navíc může objasnit vzájemné působení kulturních vlivů a individuálního chování. S rozšiřující se globalizací je stále důležitější zkoumat, jak se různé společnosti přizpůsobují měnícím se definicím a projevům narcismu. Výzkum může zkoumat dopady na vztahy a soudržnost společenství vyplývající z těchto kulturních změn, což poskytne pevný rámec pro pochopení narcismu v moderním světě.

Dalším slibným směrem je zapojení technologií do hodnocení narcismu. Využití analýzy dat a trendů v sociálních médiích by mohlo poskytnout hlubší vhled do toho, jak se narcistické chování projevuje v digitálním věku. Zkoumání korelací mezi online chováním a narcistickými rysy by mohlo poskytnout cenné poznatky o interakcích jednotlivců v prostředí sociálních médií.

Významný přínos má také zkoumání účinnosti různých terapeutických intervencí. Výzkum může prozkoumat, které léčebné přístupy přinášejí nejvýznamnější výsledky při snižování narcistického chování a podpoře zdravějších mezilidských vztahů. Přizpůsobením terapeutických postupů specifickým rysům a chování jednotlivců mohou být terapeutické intervence účinnější při řešení problémů spojených s narcismem.

Často kladené otázky o narcismu

Navzdory rostoucímu povědomí o narcismu přetrvává řada nedorozumění. Zde jsou některé časté otázky, se kterými se jednotlivci v souvislosti s narcismem mohou setkat:

1. Jaký je rozdíl mezi narcistickou poruchou osobnosti a běžnými narcistickými rysy?Narcistická porucha osobnosti (NPD) je klinicky diagnostikovaný stav duševního zdraví, který se vyznačuje všudypřítomnou grandiózností, potřebou obdivu a nedostatkem empatie. Běžné narcistické rysy se však mohou vyskytovat v určitém spektru a nemusí nutně splňovat podmínky pro stanovení formální diagnózy.
2. Lze narcismus léčit? Ano, grandiózní i zranitelný narcismus lze léčit prostřednictvím terapeutických přístupů, které se zaměřují na sebeuvědomění, emoční regulaci a dovednosti v oblasti budování vztahů. Léčba je přizpůsobena konkrétnímu chování a potřebám jedince.
3. Jaký dopad má narcistické chování na romantické vztahy? Narcistické chování může vést k výraznému narušení romantických vztahů v důsledku nedostatku empatie a přehnané sebedůležitosti. Tyto rysy často vedou k cyklům idealizace a devalvace spolu s manipulativním chováním, které může napínat citové vazby.
4. Jsou narcistické rysy v moderní společnosti stále častější? Mnohé studie naznačují, že narcistické tendence jsou na vzestupu, zejména u mladších generací vystavených kultuře zdůrazňující individuální úspěch a zobrazování v sociálních médiích. Tato chudoba mezilidských vztahů může mít důsledky pro kolektivní pohodu.

Klíčové poznatky o narcistickém spektru

Pochopení narcistického spektra je nedílnou součástí rozpoznání osobních i společenských důsledků narcismu. Díky identifikaci různých forem narcismu, včetně grandiózních a zranitelných rysů, mohou jednotlivci lépe porozumět vzorcům chování, které tyto rysy často doprovázejí. Lepší informovanost je zásadní pro podporu empatie a zlepšení mezilidské dynamiky v osobních vztazích, na pracovištích a ve společenstvích.

Vzhledem k tomu, že narcistické chování se v našem stále individualističtějším světě stále více projevuje, je zkoumání důsledků společenských změn životně důležité. Zapojením do probíhajícího výzkumu a dialogu může společnost zmírnit dopady narcismu a podpořit zdravější prostředí, které upřednostňuje spolupráci, empatii a vzájemný respekt.

Zdroje:

1. E. Ronningstam. "Identifying and understanding the narcissistic personality." Oxford University PressNew York, NY, 2023, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.001.0001
2. E. Ronningstam. "Differentiating pathological narcissism." Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 113-133, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0005
3. E. Ronningstam. "Identifying pathological narcissism." Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 69-112, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0004
4. V. Zeigler-Hill, et al. "Understanding narcissistic spending: The connections between narcissistic personality traits and conspicuous consumption." International Journal of Personality Psychology, vol. 9, 2023, pp. 37-45, https://doi.org/10.21827/ijpp.9.41320
5. E. Ronningstam. "From myth to personality disorder." Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 3-30, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0001
6. E. Ronningstam. "A normal asset with cultural differences." Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 31-47, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0002
7. E. Ronningstam. "Asset or disruption? narcissism in the workplace." Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 135-157, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0006
8. E. Ronningstam. "Correction or corrosion?" Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 181-196, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0008
9. E. Ronningstam. "My way or no way!" Identifying and Understanding the Narcissistic Personality, 2023, pp. 159-180, https://doi.org/10.1093/oso/9780195148732.003.0007
10. J. Yakeley. "Current understanding of narcissism and narcissistic personality disorder." BJPsych Advances, vol. 24, no. 5, 2018, pp. 305-315, https://doi.org/10.1192/bja.2018.20
11. u. undefined, and T. C. Goenawan. "An unloving parenthood: Understanding narcissistic parenting through japanese pop culture." RA JOURNAL OF APPLIED RESEARCH, vol. 08, no. 08, 2022, https://doi.org/10.47191/rajar/v8i8.06
12. A. I. Alhojailan. "Developing an understanding of the sources of some graduate students’ perceptions of academic writing." Indonesian Journal of Applied Linguistics, vol. 11, no. 2, 2021, https://doi.org/10.17509/ijal.v11i2.34265
13. F. d. Vignemont. "The narcissistic body." Oxford Scholarship Online, 2017, https://doi.org/10.1093/oso/9780198735885.003.0011
14. M. Vitale, and L. Hamilton. "Understanding political integration among syrian refugees in calgary." Spectrum, no. 13, 2024, https://doi.org/10.29173/spectrum227